Google Analytics s H1 aneb všechno je jinak!
JIC se přestěhoval až k technologickému parku, tak jsem jejich nové sídlo musel jít omrknout. A kdy jindy než na první středě s H1, tentokrát o Google Analytics.
Mind = blown
Jakub Drahokoupil se ze začátku nevrhl přímo na nějaké profi fígle, ale jal se upřesnit, jak se různé metriky měří. A to bylo asi nejpřínosnější.
Bounce Rate - míra opouštění
To je kolik lidí na stránku přijde a hned uteče, ne? Stráví tam asi 2 vteřiny a fííí…
No, ne… Bounce Rate je číslo, kolik lidí ukončilo procházení webu na dané stránce. I kdyby si četli článek 10 minut, potom nascrollovali na kontakt v patičce a pak vám napsali nadšený email. Pokud je “zobrazení stránky” ta poslední akce, kterou Google Analytics zjistí, potom připočte k bounce rate jedničku.
Jo tak proto…
Čas strávený na stránce
Tak přijdu na stránku a dokud tam jsem, tak se mi započítává čas…
A jak to Google dělá?
Hmmm, asi si neustále posílá data… Jenže to nějak smysluplně nejde… To přece nemůže věštit?!
A přesně tuto metriku podle mě Google nejvíc “věští”. :) Čas na stránce A je počítán od navštívení stránky A až do navšívení stránky B na stejném webu. To dává trochu smysl, ale…
-
Co když si článek nebo produkt otevřu v tabu, jdu si dát oběd a po hodině se vrátím? No, Google to po 30 minutách neaktivity vzdá a řekne si, že ten člověk prostě z webu odešel. Prásk! Bounce rate +1
-
Co když si otevřu dvě stránky stejného webu po 1 vteřině, tu druhou zavřu a tu první si čtu? První dostane čas strávený 1 vteřinu a druhé se čas načítá a načítá…
-
Mám jednostránkový web? Čas na stránce se v podstatě počítat nedá. Tady pan Drahokoupil doporučil měřit scrollování pomocí GA eventů.
Ostatní postřehy a poučení
-
Je skvělé využít svá data o uživatelích (pohlaví, počet nákupů, klidně i ID) a sázet je do vlastních proměnných v GA. Takto člověk získá hlubší přehled o návštěvnících. Je však potřeba informovat uživatele v podmínkách použití.
-
Když už se teda chci podívat do Analytics, nejdříve bych si měl položit otázku “Co se chci z dat dozvědět?” Ze surových dat žádné otázky nevykoukám, natož odpovědi. Toto si musím vzít k srdci! :)
Zase o kus chytřejší
Doteď jsem Googlu věřil a to až moc. Budu taky muset přemýšlet v mnohem širším kontextu a neizolovat data. Krátký čas na stránce se zdá jako negativní, ale s nízkým bounce rate může znamenat, že uživatel rychle našel, co chtěl. Nebo také ne, ale odešel až z jiné stránky, na kterou se v naději dostal…
Update: Dost podobnou a o něco kratší přednášku měl i Jan Tichý na Internet Marketingu 2013 vloni v Olomouci. Doporučuji pro podrobnější a širší vysvětlení.